Penzijní spoření

Zatímco v minulosti byli všichni senioři, tedy lidé v důchodu odkázání primárně na pomoc státu, je nyní situace zcela jiná. A to hlavně kvůli důchodové reformě, která má za cíl zvýšit celkovou odpovědnost obyvatel a motivovat je k tomu, aby si sami na svůj důchod částečně přispívali. A k tomu je určené penzijní spoření. Konkrétní název je poté doplňkové penzijní spoření, a je součástí takzvaného třetího pilíře. Jeho výhody spočívají hlavně v tom, že je postavený na čisté dobrovolnosti. Je tak na každém, zda začne nebo nezačne spořit, kdy začne, nebo kdy skončí. V tomto ohledu nejsou z hlediska státuli bank a spořitelen žádné limity.

Nejvíce motivuje státní podpora

To nejdůležitější, co dokáže každého motivovat k tomu, aby dané penzijní spoření uzavřel, je jistě výše státní podpory. Ta je jasně stanovena zákonem, a její výše je závislá na tom, kolik si spoříme konkrétně. Pokud máme zájem na tom dostat danou podporu, je třeba měsíčně posílat alespoň 300 Kč, ke kterým stát přidá dalších 90. Nejvyšší výše státní podpory je poté 230 korun měsíčně, a pro její získání je nutné spořit alespoň tisícikorunu za měsíc.

Výběr konkrétního fondu

Není to ale jenom státní podpora, díky které se naspořená částka neustále zvětšuje. Je to také konkrétní volba fondu, který by měl peníze zhodnocovat. V tomto směru většina spořitelen nabídne hned tři konkrétní fondy, a to:

  • Konzervativní fond – nejnižší úročení ale nejnižší riziko
  • Vyvážený fond – průměrný úrok i riziko
  • Dynamický fond – nejvyšší úrok ale i nejvyšší riziko

Samozřejmě nejenom že má každý možnost daný fond zvolit podle svého uvážení, ale má zcela logicky i možnost daný fond v průběhu spoření měnit, nebo dokonce kombinovat jednotlivé možnosti. Vše samozřejmě nejenom v závislosti na konkrétních požadavcích, ale třeba i v závislosti na aktuálním vývoji trhu.

Podobné články:

Penzijní spoření

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *